Francie 2005 - Normandie, Bretaň

Francie 2005 - Normandie, Bretaň

  


18.6. Praha – 07.30 vstáváme, Alča zlatíčko připravila na cestu 99% věcí a já kvůli svýmu perfektnímu projektu s Maďarama ten "zbytek", snídáme, balíme poslední věci - celkem 2 kufry, chladící box, který jsme koupili těsně před odjezdem, 2 příruční tašky, baťůžek a hlavně pár plechovek G :-) 09.00 startujeme naše úžasný nový autíčko, který si pár drzejch lidí dovoluje označovat jako "žluťáka", silnice jsou volný, takže jsme už kolem 11.00 na Rozvadově, bereme ještě benzín, abysme měli plnou nádrž, kávička a hurá do Německa, klasický plazení za kamionama v úseku za hranicí, pak už pohodový německý dálnice, Alča předčítá zábavný cestopisy jinechj maníků z Čech, kteří navštívili Normandii a Bretaň, po 400 km předávám řízení Alče, klimoška jede naplno - díky bohu, že ji máme, začínám trošku upadat do komatu, míjíme skoro neznatelnou hranici s Francií a už nám začínají veselý časy s "peage" (checkpointy, kde se vybírá mýtné), rychlost je tu omezená na 130, takže radši moc nedráždíme francouzský hlídky a frčíme tak nějak kolem 140 km/h, Alča pokračuje v čtení cestopisů - teď ten nejlepší od nějaký šílený ženský, která byla v Bretani v roce 2004, fakt se to nedá - nechápeme, co je to za babu, pauza u benzínky asi 60 km před Paříží, v předtuše radši předávám řízení Alče na následující masakku v centru Paříže, 21.00 Paříž - při vjezdu do Paříže chvilku bloudíme v nějaké předměstské čtvrti a pak už začíná zrcátková záležitost (při míjení aut to bylo vždycky o pár mm) až na Place de la République, frantíkům je to jedno, protože každej tu má vysekaný auta, kde pár dalších škrábanců nebo promáčknutí nehraje roli, pokračujeme po Bld. du Strasbourg, kde už si myslíme, že máme vyhráno, ale chyba lávky - do ulice, kde je náš hotel se nedá zajet, Alča zůstává u kraje boulevardu, já letím do hotelu Jarry - Arab na recepci mi sděluje, že jejich smluvní garáž nefunguje a další, která připadá v úvahu zavírá ve 22.00 (je 21.53) - ženu Alču, ať to ještě stihneme, nutím jí otáčet se uprostřed křižovatky, infarktová situace - nějaká ženská vypadá, že jí je všechno jedno a že to do nás klidně napere, všude v ulicích zrovna probíhají stavební práce, takže jsme pěkně v ..., nestíháme, navíc všude okolo jednosměrky, takže bez šance dostat se do správné ulice, kde je parkoviště, vzdáváme to a přesouváme se to zkusit na blízké nádraží Gare de l'Est - nádraží taky úplně vysekaný, všude stavební práce, parkujeme dočasně na venkovním parkingu Alsace před nádražím, Alča se zamyká v autě a já sprintuju na hotel zjistit, co máme dělat, Arab na recepci něco mele, že neví, jestli to před nádražím můžeme nechat a že tady v centru je to s parkováním problém a podobný pohádky, nakonec uznává, že asi jediná možnost (pokud nechceme jet parkovat někam na kraj města) je nechat to na tom plácku před nádražím a vyzvednout si auto druhej den dráno do 7h a modlit se, že do tý doby nedorazí fízlové napařit nám pokutu, běžím z5 k nádraží, pod nádražím je garáž, kde ale nic nefunguje, naštěstí narazím na borce, který tam pracuje na stavebních úpravách a který se k nám perfektně zachová - uvolní nám dokonce místo, kde má on sám auto a ubezpečuje nás, že tam ho můžeme klidně nechat a že je OK, když si ho další den do 9h vyzvedneme, navíc se prý garáže na noc zavírají, takže by to mělo být z pohledu bezpečnosti naprosto v pohodě, děkujeme a valíme kufry na hotel, squadra azura na hotelu nám oznamuje, že na 1.noc budeme mít pokoj bez WC a do toho s WC (který jsme měli objednaný) se prý budeme moct nastěhovat až na zbývající 3 noci, za to dostáváme zadarmo snídani, nemáme už sílu vzdorovat (asi by to ani nemělo smysl), takže se jdeme sápat po rozvrzanejch schodech až do 6.patra, dáváme sprchu, přestože je půlnoc, jdu ještě ven omrknout cestu (hlavně jednosměrky), jak se dostat ráno do parkingu, všude okolo hotelu je to brutal ghetto - klany černochů, arabové, indové - přes den to nevypadá tak jako v noci - v noci si člověk připadá jak v arabský čtvrti, kolem 01.00 úplně hotový usínáme

  


20.6. Paříž - vstáváme opět brzy, běžím pro pečivo, děláme si vlastní nescafé a už razíme naším oblíbeným metrem (nejradši máme naší "sauna linku" 4 - fakt nerozumím, jak tam dole může být takový vedro) k Louvru, abysme se vyhnuli největším frontám, jsme asi 15. na řadě, ale je nám to skoro na nic, protože všichni to ráno řeší nějakej bezpečnostní nebo technický problémy, takže musíme čekat asi 1,5hod než začnou konečně kolem 10.15 pouštět do muzea, všude hafo turistů - šíleně Japonců, který mají vychytaný hole, ze kterých se dá složit židlička, letíme koupit vstupenky do automatu v hlavní hale a dřív než stačí dorazit hlavní dav míříme k obrazu Mony Lisy - obraz je umístěn za sklem, překvapilo nás, že je relativně malinkej, pak obcházíme další exponáty - malíři, sochaři - Řecko, Řím, Egypt, je to fakt na pár měsíců, takže okukujeme opravdu jen to nejlepší nebo co nás na první pohled zaujme, Alča fotí malou sošku egyptskýho bůžka, který hází výbornej stín na 2 strany, vylejzáme slavnou prosklenou pyramidou ven z muzea, venku je naprostá výheň - nemám brejle a chvíli nemůžu ani normálně koukat, jak sluníčko pálí do očí, dáváme krátkej piknik a pokračujeme zahradama Jardin de Carrousel a Tuileries (kupujeme zase ledovou tříšť u kolotočů v parku), haranti se tu polívaj flaškama s vodou až jsou promočený na kost, jdeme přes náměstí Place de la Concorde do uličky moderních luxusních boutiqů - Versace a další značky, v ulici úžasnej krámek s dortíkama - fotíme výlohu a pokračujeme na metro a jím na zastávku Cité, šlapeme ke katedrále St. Chapelle - ta je v obležení turistů, takže vynecháváme a jdeme radši na květinový trh - krásný orchideje, pak už ke katedrále Notre-Dame - chlápek s double-deckerem to lehce nezvládnul - najel do úzký uličky vedoucí okolo katedrály ale nešlo vytočit zatáčku a pak už nemoh ani tam ani zpátky, všechny vyblokoval, lidi, který si vyjížďku zaplatili umíraj vedrem v busu - prostě super řidičův nápad, jdeme nahlídnout do katedrály a pak už radši vydechnout na hotel, protože je fakt na padnutí, po cestě ještě stop na 1/2 na net, navečer frčíme na Montmartre, ťapkáme oklikou z druhé strany než je hlavní přístupové schodiště, jdeme omrknout Sacré Coeur (výhledy na město v porovnání s Eiffelovkou nic moc) a pak na výbornou véču v blízkém okolí, Alča si dává tagliatelle s lososem, já roštěnku s výbornou zeleninkou a dohromady karafu růžového vínka, prostě paráda, pokračujeme turistickou částí Montmartru (malíři, kavárny, ...), už jsme trošičku utahaný, takže jdeme ještě kouknout na Moulin Rouge - krásná holčička si tu hraje ve fukaru se sukní na Marylin Monroe (speciální místo před Moulin Rouge, kde si člověk stoupne a zespodu fouká vítr), metrem domů a do hajan.

  


21.6. Paříž - vyrážíme trošku pozdějc, ale přece směr Versailles, jedeme příměstským vlakem RER přes Viroflay - 1 díru, která se nachází 2 zastávky před Versailles, protože lítačka nám platí jen na 3 pásma a Versailles už je ve 4. pásmu, vždy výstup, koupit lístek Viroflay-Versailles a nástup a pokračuje se, 11.00 Versailles - makáme k zámku za sexy obézní Američankou, zrovna dnes je svátek hudby (Fete de la musique), takže hned u brány do zámeckého areálu je plno nápisů, že se bude zavírat dříve odpoledne, vzdáváme prohlídku interiérů zámku kvůli šílený frontě Japonců a Rusáků, lezeme radši do zahrad - procházíme skrz naskrz - orangerie, fontánky, jezírka, vynikající italská točená vanilkovo-jahodová zmrzlina (tu jsme si moc oblíbili a často si na ní pochutnávali), jako předchozí dny hrozný vedro, jedna superúžasná menší zahrada a pak už ke Grand Canal (umělý kanál - hlavní dominanta celého areálu zámku) - půjčujeme si loďku na půl hodiny, krásnej zážitek plout si na loďce a z dálky sledovat zámek, minipiknik pod stromem u kanálu, pak druhou stranou zahrady a ven, cestou na nádraží kupujeme pohledy a stavíme se na rychlooběd u McD, opět přes Viroflay až do centra na zastávku Opera - návštěva nákupního centra (samozřejmě pouze 1 budova ze 3, protože každá je strašně veliká) LaFayette - krásná budova s perfektními výhledy z vyšších pater, přejíždíme na Centre George Pompidou - komplex zavřen, necháváme si poprvé vypálit fotky na CD u židáka ve Fuji fotoshopu, zpět na hotel, relaxujeme a pak vyrážíme hledat "ztracenou" cukrárnu Bon (vyhlášená cukrárna podle průvodce), ale bohužel je zavřená, pokračujeme k zahradám Jardin de Luxembourg, kde si chceme někde dát kávičku, ale kvůli Fete de la musique je to bez šance - všude milióny lidí, pěšky na Odeon - to samý, takže trošku s beznadějí zkoušíme poslední zoufalý pokus k Eiffelovce, kde konečně narážíme na fajn cafeterii a dáváme si café creme, Tatinův dort a Créme brulée, noční světélkující Eiffelovka - fotíme ji - na fotkách zůstávají tečky, takže Alča vehementně čistí povrch čočky, abysme měli pár normálních fotek, v parku na Trocaderu skvadra policajtů honí nějaký mladý provokatéry na skatech, v metru je to maso, ale nakonec se procpeme a přejíždíme k našemu hotelu, dobrou noc. 

 


22.6. Paříž - vstáváme, rychlá snídaně, balíme a už kolem 08.30 si valíme zavazadla do garáže, platíme a vzhůru do boje s autíčkem (takže řídí Alča :-)), po pařížském okruhu je to maso, ale nakonec celkem v pohodě vyjíždíme a za chvilku jsme v Chartres - nejhezčí je katedrála z dálky, když se člověk blíží po silnici, parkujeme v podzemní garáži a ťapkáme do kopce ke katedrále, dá se vylézt na 100 m vysokou věž, ale po náročném programu v Paříži radši vypouštíme, nádherné výplně skel, jdeme dolů k řece, kde jsou můstky přes žabinec, ale jinak nic, vracíme se do centra na sváču - tuňákovou bagetu a sýrový sandwich - mňam, problémy s kreditkou, ale naštěstí to bere i debetku, ze Chartres pokračujeme směr Normandie, po cestě návštěva nádherných zahrad Clauda Moneta v Giverny - dům Moneta s pokojíčky v různých barvách, nejkrásnější je ale zahrada u jezírka s lekníny, Američanky tu šlapou v záhonech, aby se mohly vyfotit co nejblíž k kytičkama - nechápeme, v Rouenu naviguju Alču někam do pryč do periferie, otočka a pak už správně směr LeHavre a odtud do městečka Fécamp - příjezd k hotelu Etap (Alča už nás chtěla ubytovat v nějakým paneláku na kraji města :-)), na recepci už nás čekají - jednoduchá, ale čistá buňka, večer výlet do smraďošskýho přístavu k McDonaldu (všude je cítit rybina) a pak spát.
 


23.6. Fécamp - ráno běžím do pekárny pro croissantíky, kávička z automatu v hotelu, autem vyrážíme na jeden z nejkrásnějších výletů, serpentýnama do malebného městečka Yport, kde vidíme první útesy Alabastrového pobřeží (Cote d'Albatre), odtud do lázeňského městečka Étretat - jedno z nejúžasnějších míst v Normandii - výšlap na útes Falaise d'Aval ke kostelíku a kousek dál nad útesy - šílenci dole na útesu - nevíme, jak se tam vůbec dostali, trošku víc fouká vichr, takže není radno chodit úplně na kraj skály, rozbalujeme to na piknik a hned máme obecenstvo - racek si přisedá a čeká, že na něj něco zbude - smůla, dole v přístavu si pochutnáváme na zmrzlině a pak už hurá na další výstup, tentokrát na Falaise d'Amont, sluníčko smaží pekelně, z vrcholu jsou perfektní výhledy, můžeme všem doporučit, zpátky v přístavu si dáváme hot-dog po francouzsku, tj. s brutál pálivou hořčicí, kupuju pohledy u jednoho zvláštního týpka a pak už následuje moje "skvělá" jízda přes Pont de Normandie - trošku jsme zazmatkoval a najel do špatné lajny, kde se platily poplatky za přejezd mostu - vyděrači chtějí za přejezd 5EUR, pár minut za mostem se už nacházíme v malebném městečku Honfleur s pěkným přístavem - jdeme si projít městečko, kávička a pivko v přístavu, dědek vedle u stolu na sebe i manželku vylil pivo, takže ho to vyšlo docela draho, procházíme úzké uličky a vracíme se k autu, protože nás čeká ještě jeden výlet - tentokrát jedeme do luxusních letovisek Douville a Trouville - přepychové vilky, dlouhá pláž s budkami na převlečení, kde má každá budka jméno nějaké slavné osobnosti (většinou herce), ve městě si kupujeme k večeři panini a frčíme zpátky do Fécampu, příjezd 22.15 
 


24.6. Fécamp - dopoledne ještě vyrážíme na obhlídku městečka, návštěva místní katedrály, pak do centra města, kde končíme v butiku Cache Cache, kde si Alča kupuje pár hezkejch hadříků, vracíme se na hotel, kam dorážíme asi v 11.30, chceme se dostat do hotelu, ale na vstupní kód už to nereaguje, nechápeme, naštěstí se dostávám jedním z bočních vchodů dovnitř na recepci, pouštím Alču a frčíme výtahem na pokoj, tam potkáváme naštěstí uklízečku - ta nám vysvětluje, že přestože oficiálně máme opustit pokoj ve 12h, kód přestane fungovat už v 11.30 a člověk se na pokoj nedostane, ještě házíme superrychlou sprchu a razíme směr St. Malo, po cestě stavíme na benzínce na jídlo - dávám si jedno z nejlevnějších jídel, kde je maso - steak haché - je to mletý maso naprosto bez chuti a zápachu - už nikdy, 17.00 St. Malo - podle matných instrukcí majitele hotelu se nám náhodou podaří po chvíli bez delšího hledání najít hotel, kde jsme si dopředu zamluvili ubytování, majitel je šílenej týpek, kterej si nejdřív myslí, že jsem Rusák, parkujeme přes ulici venku proti hotelu, pokoj docela v pohodě, kousek od hotelu pekárna a supermarket, po chvíli vyrážíme k moři na promenádu - je to nádhera, ale trošku tam vlajeme ve větru, pokračujeme do centra k hradbám a vstupujeme do labyrintu uliček, večer nás čeká luxusní kávička s ještě lepším zákuskem (fondant chocolat), cesta zpátky na hotel se trošku protáhla, protože jsme to vzali nechtěně oklikou přes nějaký sídliště, relax a spinkat 
 

25.6. St. Malo - probouzíme se do zamlženého, chladného dne a po hodině začíná pršet, vypadá to na první ne zrovna ideální den, nejdříve jdeme kouknout znovu do uliček starého St. Mala - opět návštěva v oblíbeném Cache Cache, nasedáme do autíčka a vyrážíme do města Dinan - už neprší, ale obloha je zatažená, procházíme centrem - staré hrázděné domy, vyhlídka z městských hradeb, zastávka na kávičku a pak přesun na druhé nejnavštěvovanější místo Francie - Mont St. Michel - vstup do kláštera si neplatíme, ale brouzdáme se v uličkách, kupujeme opět italskou vanilko-jahodou zmrzlinu, tentokrát však maximální velikosti, střídáme se o ni ale stejně ještě malinkej zbyteček musím vyhodit, vracíme se k autu a koukáme z dálky, že se kolem auta ochomejtá nějaká skupinka lidí a asi zkoumá SPZ, tak je trošku vystrašíme a odemkneme z dálky auto, vystrašeně odskočí a omlouvají se, že nám auto okukovali a ptají se nás, odkud jsme přijeli - nálepka CZ jim asi nic neříkala, po cestě zpět do St. Mala návštěva sušenkárny - kupujeme pár balíčků domů, pak ještě zastávka koupit francouzskou specialitu cidre - jablečnej šampus na večer (žádnej zázrak to fakt není), večer ještě zajdeme na internet, na pokoji chladíme růžové víno za oknem - není to úplně ideální teplota, ale stejně moc dobrý, dobrou noc.

 


26.6. St. Malo - ráno je opět zamračeno, nevypadá to zrovna nejlíp, razíme na pobřeží k mysu Cap Fréhel - fouká hrozivě vítr, bunda s kapucou se fakt hodí, jdeme vřesovištěm podél útesů až k obrovskému hnízdišti racků, Alča dává pár výbornejch fotek, návrat k autu a přesun asi 10 minut k pevnosti Fort La Latte, o níž jsme se dověděli z pohlednice na Cap Fréhelu, a najednou během těch pár minutek se vyjasnilo, začalo svítit sluníčko, prostě paráda, jedeme zpátky přes St. Malo na mys zvaný Pointe du Groin - super výhledy, ale začíná zase blbnout foťák, od mysu se přesouváme dál do městečka Cancale - známé místo díky ústřicím - jdeme do přístavu, kde je prodávají čerstvé po tuctech, motorkáři v kožených soupravičkách tady do sebe srkaj jednu ústřici za druhou, nechutný - nějak se mi do toho nechce jít, ale Alča jo, ale rozhodně jich nechceme 12 kusů, takže si nakonec domluvíme drobnou slevu u prodavaček a koupíme jen 2 kousky, Alča zakapává brutálně citronem a mlask, další ochutnávám já - fakt humáč, myslím, že už si to nikdy nedáme, selhává foťák, už se ani nechce zavřít, naštěstí na pokoji se po chvíli oklepe a až do konce výletu ve Francii sloužil docela slušně, ale člověk musel mít pořád po ruce náhradní baterky, večer už jen poslední procházka po St. Malu a pak mlsání cidru na pokoji - většinu vypiju já, protože Alča na šampusoidní věci moc není.
  

27.6. St. Malo - vstáváme, dneska je slunečný den, snídáme až cestou na pumpě, 11.00 Perros Guirec - krásný menší městečko na Cote de Granite Rose (pobřeží růžové žuly), nádherný květiny u jednoho baráčku, malebný přístav, přejíždíme z přístavu k radnici, kde je na náměstí i photoshop, kde si zase necháváme vypálit fotky na CD - příjemný pán, kupujeme i pohledy a čerpáme náměty na hezký lokality v okolí - prodavač nám i radí, kde to stojí za to - podle rady přejíždíme na pobřeží na místo zvané Ploumanac'h - super pobřeží s balvánkama a hezkým majákem, odtud pokračujeme na pláž Tregastel - krásná pláž s trošku studenější ale průzračnou vodou, strašně přemýšlíme, že bysme tu zůstali a nepachtili se dál, ale nakonec pokračujeme na vyhlídku ve vesničce Trébeurden, odkud je na celou tregastelskou pláž vidět, pak už přejezd na úplný západ Bretaně do městečka Camaret sur Mer - tam přijíždíme kolem 19.00 a po chvíli domlouváme ubytování v hlavním přístavu - pokoj s výhledem na přístav, parkoviště ve dvoře hotelu, večer ještě superkrátká procházka k majáku.
   

28.6. Camaret - ráno je šílená mlha, občas prší, takže náš plán, že bysme vyrazili na ostrov Ile d'Ouessant, padá - ještě chvíli ležíme a pak vyrážíme nejzápadnější mysy Francie - nejdřív pauza na Pointe du Van a pak už k nejznámějšímu a nejzápadnějšímu mysu Pointe du Raz - šašci tu vybírají za parkování 5EUR, je tu i mnohem víc lidí, ale stojí to za to, je tu krásně, po cestě nazpátek se stavíme nakoupit pár věcí a večer ještě jedeme na mys Pointe du Penhir těsně u Camaretu, ale bohužel už dorážíme za soumraku, takže žádný pořádný výhledy, ale spíš zima a vítr, takže se radši vracíme rychle na hotel, kde si vychutnáváme víno a pringlesky, mňam mňam.
  

29.6. Camaret - balíme, posíláme pohledy z pošty, v 10.00 odjíždíme do městečka Locronan - prohlídka starobylého městečka, filmovalo se tu více historických filmů, neuvěřitelně zachovalé kamenné domy, katedrála, superkalorický domácí sušenky, na parkovišti, kde platíme asi 3EUR nám dávají lísteček na celý léto - takže člověk může dorazit kolikrát chce a už nebude platit za parkování - tak to 100% využijeme :-) přesouváme se do města Quimper - nic zvláštního, ale pár hezkej domů, kafíčko a opět náš Cache Cache, sluníčko, teploučko, přejíždíme do Concarneau, chvíli problémy najít ubytování, ale nakonec celkem slušný ubytování - nový hotel, čerstvě nalakované dřevo, takže si trošku užíváme hry na čichače, ale jinak pohoda, je asi 16.00, takže ještě vyrážíme na pláž - voda hodně studená, ale ještě se to dá, takže si ještě tak 1,5hodinky užíváme, večer pak vyrážíme na palačinky do nejpříjemnější creperie na světě Le Petit Chaperon Rouge (U červené karkulky) - luxusní palačinka se zmrzlinou a sekanýma mandlema, good night.
 


30.6. Concarneau - zůstáváme ve městě a doufáme, že se vyčasí, ale nic takovýho se nekoná, vyrážíme na prohlídku starého města - super čokoládovej krámeček - mají obrovskýho čokoládovýho lva a žraloka, kupujeme pár drobnejch bonbónků, člověk ani nic neochutnal, ale doslova se "nadýchal" čokoládového chuti a vylez ven s pocitem naprostýho přecpání čokoládou, obcházíme další krámky s drobnostma a vytipováváme restauraci, kam bysme mohli večer zajít na mušle, odpoledne zkoušíme výlet na Pointe de Penmarc'h - fuj, humáč, nic zajímavýho, jen smrádeček vanoucí od majáku, zpátky po pobřeží - kávička ve vesnici Benodet, pláže Beg Meil, večer v Concarneau vyrážíme na mušle - oba jsme dostali obrovské hrnce - sníst se to vážně nedalo, příště si to dáme na půl :-), v TV běží večer Angelika, brzy usínáme 
 

1.7. Concarneau - 10.00 odjezd do Vannes - parkujeme v podzemních garážích, šlapeme se podívat na motýlí farmu - strašně daleko, navíc jsem nechal veškerý jídlo v autě a na místě se nedá nic normální za rozumnou cenu pořídit, celá farma je jen jeden větší pavilon vyhřívaný na cca 30 stupnu, takže docela teploučko, všude plno orchidejí, má tu být i jeden velký červený motýl, ale i přes větší snahu ho najít jsme ho neobjevili, 14.00 jsme zpátky v centru - dáváme si panini, pauza na kafe, procházka uličkama až do internet café, venku je odporně, takže internetová kavárna je ideální místo, jak zabít čas, celý den je hnusný počasí, pořád poprchává, 16.30 odjezd z Vannes, přesun do městečka Le Croisic - marné 3 hodiny hledání ubytování v Le Croisic, La Baule, Batz sur Mer, na závěr opět v Le Croisic, podle informací z turistického centra zkoušíme štěstí u jedné paní, která pronajímá horní patro ve svém baráku, vyrušíme ji při večeři, omlovám se, ale stejně mě vtáhne dovnitř a spustí hustou francouzštinu a ukazuje nádhernej pokoj ve starodávném stylu, ale bohužel to nabízí pouze za cenu, kdy bysme museli platit jako za 4 lidi a to by bylo setsakramentsky hodně, děkuju a loučím se, ufff, vzduch, ale jinak to byla vcelku sympatická paní, jsme už trošku bezmocný - nakonec se ubytováváme v jednom hotelu na kraji Guerande - je asi 21.00 - hotel vevnitř je naprosto výbornej, vychutnáváme vínko na pokoji, dobrou...
 


2.7. Guerande - pěkně vyspáváme, venku je zataženo, asi jen 20 stupňů, náš plán jet se flákat na pláž do La Baule tedy jednoznačně padá, nakupujeme nějaký dobrůtky v LeClercu (výborný mini pomazánky Tartare - s olivama, ořechama, bylinkama - všechny moc dobrý, chuťově naprosto odlišné od Tartare, které se prodává v Čechách, i když obal je stejný) a frčíme do oceária v Le Croisic - je tu jen pár lidí, nejzajímavější byli určitě žraloci a tučňáci, kteří nám předvádí super představení v bazénu, následuje prohlídka města a přístavu, v jednom domě v přístavu vystavuje jeden umělec své obrazy - dost zajímavej styl, ale taky slušně drahý, navečeru přejíždíme do La Baule - kafíčko na pláži, prohlídka města a pak už přesun do hotelu v Guerande.
   


3.7. Guerande - sluníčko, hurá, 09.00 odjíždíme na pláž v La Baule - máme půjčený lehátka i slunečník, pohodička, čteme si, koupat se nedá, i když alča to jednou zmákla (dávám velkej respekt), taky jsem to zkoušel, ale jakmile jsem se po úvodní 5minutové agonii při postupném vstupování do vody celej ponořil, celý tělo dostalo trošku šok a musel jsem se hned ven, v 17.00 se začíná zatahovat obloha a foukat vítr, takže rychle balíme a frčíme zpátky do Guerande, sprcha na pokoji, na večeři jedeme do La Baule do McDonalda - šíleně narváno, ale ještě jsme to vychytali relativně včas, než dorazil největší nápor lidí, ve 20.00 jsme zpátky na hotelu, už se jen flákáme, koukáme na telku a plánujeme posledních pár dnů dovolené.


4.7. Guerande - vyrážíme z hotelu na snídani (luxusní croissantíky s kávou za strašně nízkou cenu) a nákup v LeClercu, přes Nantes a Angers se přesouváme do městečka Doué la Fontaine - je to místo proslavené pěstováním růží, dodáli odtud růže pro královský trůn - navštěvujeme růžové zahrady a následně zámek šípkové Růženky Ussé - krásný, dá se vylézt na věž, a jít po hradbách, kde jsou v prosklených vitrínách v pokojích figuríny postav ze šípkové růženky, na parkovišti před zámkem si dáváme kafíčko, kolem aut pobíhá pomatená baba s jedním jabkem a pořád něco huláká, jedeme dál - ještě hezčí než Ussé jsou zahrady ve Villandry, které nemají žádnou chybu - zahradníci si tady opravdu vyhráli - přesně vytvarované živé ploty, různé tvary keřů, bludiště, atd., u jednoho z jezírek šestnáctiletý parchant v černý sukni s kanadama a černejma slzama pod očima terorizuje labutě a jeho obdobně oblečená přítelkyně ho z povzdálí obdivuje, úplně nejlepší je vylézt na vyhlídku nad zámek a sledovat tvary živých plotů zeshora, z Villandry jedeme do Tours, kde máme trošku problémy sehnat ubytování, protože zrovna v Tours ten den skončila Tour de France, takže tu nocuje plno štábů a jiných doprovodných skupin, naštěstí v hotelu Quick Palace mají ještě volno, dáváme obrovskej nákup v hypermarketu Auchan - asi 18 flašek růžovýho vína, vypadáme jak ožralové :-) na hotýlku hned jedno otvíráme a přikusujeme pringlesky.
 


5.7. Tours - 08.30 snídaně, 09.00 opouštíme hotel, bereme benzín a míříme k zámku Chenonceaux - pěkný zahrady, lezeme i dovnitř, nejzajímavější je asi kuchyně, která byla umístěna nad vodou a po vodě také přiváželi zásoby, které pak za pomoci kladky putovaly přímo do kuchyně, po dlouhý době vidíme na parkovišti i auto s českou SPZ, další zastávkou je oblast kousek od města Amboise, kde je tzv. Mini Chateaux park - mají tu snad úplně všechny důležitý zámky a hrady na Loiře a v okolí v miniaturní podobě, odtud chceme zajet na další zámek, tentokrát Chaumont, ale zrovna se jede Tour de France touto částí Francie, takže bez šance - zrovna je časovka týmů, stavíme tedy jako ostatní u krajnice a běžíme na most k Loiře mrknout na závodníky, na mostě odporně fouká, všude reklamní panely na Škodovku, házíme pár fotek a jedeme ještě navečer mrknout na zámek Chambord, kam přijíždíme až kolem 18.00, už se jen kocháme pohledama zvenku, už na nás asi dolehlo, že se je konec a čeká nás návrat, 18.34 odjezd domů, rozhodujeme se, že se pokusíme dojet v noci co nejdál, pak přespat na benzínce a pak už to dotáhnout domů, 21.30 pauza před městem Sens u benzínky, výborná banda "afghánců" se svýma typickejma hučkama.
 


19.6. Paříž - 07.30 budíček, noc byla v pohodě, spali jsme jak zabitý, k snídani je klasika = bageta, café au lait, malinový a jahodový jam, máslo, po snídani vyrážíme na nádraží pro auto - zlatíčko je tam a v pořádku, chceme našemu "zachránci" nechat jeden karton pivek, ale bohužel tam není, frčíme do parkingu a tentokrát už bez problémů, je to úleva, že je auto uklizený v podzemních garážích, valíme ulicemi chladící tašku na hotel a všichni okolo se asi dobře baví, co to jde za exoty :-), následuje tahanice ohledně přesunu do jiného pokoje, šašci chtějí, abysme jim nechali veškerý zavazadla někde dole u recepce, kde se k nim může kdokoliv z ulice dostat, není s nima domluva, takže nakonec tam věci necháváme a můžeme jen doufat, že se s nima nic nestane, v 09.30 vyrážíme na kratší výlet v okolí - Place République, odtud jdeme opět k našemu oblíbenému nádraží Gare de l'Est - po cestě na nás něco huláká nějakej exot s obrovským vředem na břiše, obézní ženská na sobě tahá moc sexy obleček až špíčky přetékají, na nádraží chceme omrknout TGV, ale bohužel tu nejsou, vracíme se na hotel, uklízečka prudí, že ještě náš pokoj neuklidila, ale nakonec ve 12h přesun do našeho pokoje, tentokrát už v 2.patře, dáváme krátkej relax a hurá do města, nejbližší zastávka metra je na Chateau d'Eau - metrem k Vítěznému oblouku - baterky ve foťáku jsou zase vysoslý, takže pro jistotu kupujeme tužkový, kdyby bylo nejhůř, na Champs Elysées si kupujeme výbornou ledovou tříšť, já mám vražednou slaďárnu jahoda-banán, Alča mnohem lepší broskvovo-meruňkovou, pokračujeme podél Grand a Petit Palais přes most Pont d'Alexandre k Invalidovně - v parku tu dědci hrajou pétanque, je hodně slušný vedro, takže se tu opaluje hafo lidí včetně jedný nechutný ženský s roztaženejma nohama, Alča má "trošku víc" vysekaný nohy od bílých botiček, který si před dovolenou koupila, sluníčko pere na max, obrovský havrani v zahradách před Invalidovnou, pokračujeme podél École Militaire (vojenská akademie) k Eiffelovce, je něco kolem 19.00 - fronta v tuhle hodinu nebyla vůbec tak hrozná, asi po 20 min už máme lístky a frčíme výtahem do 2.patra. - supervýhledy, je naprosto squělý počasí - úplně jasno bez oparu, takže ideální viditelnost, Alča fotí jak maniak - sever-jih-východ-západ :-) pak nás čeká trošku delší frontička na výtah do 3.patra, pořád tu votravuje nějakej pákistánskej harant, nahoře ještě lepší výhledy - pořád je ukrutný vedro a celá věž je slušně rozpálená, Alča dobře uklidňuje ve výtahu: "taky při tý jízdě myslíš na to, co když se ten výtah s náma urve?" :-) trošku chaos při jízdě dolů, protože borci, který výtah obsluhujou místo jízdy dolů zmáčkli jízdu nahoru, na druhý pokus už to vyšlo, dochází nám voda, takže musíme koupit 0,75 l asi za 3EUR u vyděračů na Trocaderu, pak už metrem na Saint Martin, "véča" v McDonaldu a pak naším arabským ghettem na hotel chrupkat.
 

Vladimír Janouš

Více fotografií si můžete prohlédnout na Facebooku. Podpořte tam náš projekt!